Manuál k eLearningovému kurzu Krajina za školou
Co je obsahem kurzu?
Celý kurz je rozčleněn do 11 lekcí a je složen zvíce než 20 her, ve kterých se žáci seznámí se základními výzkumnými tématy projektu, použitelnými metodami sběru dat, dovednostmi nutnými pro úspěšnou realizaci. eLearningový kurz doprovází projektové vyučování Krajina za školou po celý školní rok.
eLearningový kurz Krajina za školou vám pomůže zrealizovat všechny kroky projektu a umožní vám hravou a moderní formou představit všechny kroky projektu vašim žákům. Vrámci jedenácti lekcí si žáci projdou nejdůležitějšími body projektového vyučování Krajina za školou. Seznámí se s historickými i moderními slohy, proměnami ošacení, uměleckými díly, změnami vosídlení našich měst a obcí a také se naučí správně zacházet se skenerem a fotoaparátem. eLearningový kurz žákům pomůže správně pracovat sbuzolou, naplánovat trasu při pořizování dnešních záběrů do fotodvojice, určit denní dobu, kdy má být místo fotografováno, a také vybrat vhodný slovní komentář kfotodvojicím. Vneposlední řadě se studenti dozvědí, jak vhodně komunikovat se sběrateli.
Jak můžete kurz použít?
Pro vás, pedagogy, kurz představuje vhodný prostředek, jak sprojektem seznámit žáky a hlavně jak ve zúčastněných třídách připravit 11 přednášek – tedy celoroční průřezové téma související srealizovaným projektovým vyučováním – podle zaměření jednotlivých lekcí kurzu. Kurz můžete sžáky absolvovat hned na začátku projektu najednou, nebo můžete jednotlivé lekce „dávkovat“ sohledem na fáze realizace projektu Krajina za školou na vaší škole.
Verze kurzu pro pedagogy
Kestudentské verzi kurzu si můžete ještě pořídit verzi pro pedagogy, která vrámci každé hry představuje učitelům další možnosti výukových a herních postupů, upozorňuje na problémy při pedagogickém zvládání projektu a navrhuje ke každé lekci strukturu navazující přednášky – průřezového tématu.
Struktura kurzu
Lekce č. 1
Úvodní lekce seznamuje studenty scíli projektového vyučování Krajina za školou. Dozvědí se základní kulturní, ekologické, společenské a technologické souvislosti projektu. Zjistí také, jaká témata a hry kurz nabízí. Studenti si mohou prohlédnout výsledky a výstupy precedentního projektu Znovuobjevené Krušnohoří, který zpracovával jeden region – podobně jako vaše školní projekty. Na konci první lekce si mohou žáci zahrát první hru – pexeso složené zfotodvojic.
Lekce č. 2
Hlavním motivem druhé lekce je vývoj historických architektonických slohů od gotiky až po postmoderní sloh. Na těchto 10 výkladových částí navazují tři hry, kde studenti musejí rozpoznat charakteristické prvky jednotlivých staveb a slohů na konkrétních případech dvou českých náměstí.
Lekce č. 3
Tato lekce procvičuje základní znalosti jednotlivých slohů zminulé lekce. Žáci mají za úkol určit posloupnost jednotlivých typů staveb, obrazů, objektů či nástrojů. Vdalší části lekce seznámí kurz žáky sproblematikou soužití historických a moderních staveb a také snázorem architektů na tuto otázku. Na konci lekce si žák zahraje hru o poklad císaře Rudolfa II. Musí umět na různých objektech, stavbách a obrazech rozpoznat renesanci od ostatních stylů. Procvičení probíhá celkem na osmi hrách.
Lekce č. 4
Čtvrtá lekce je zaměřena na proměny odívání. Studenti postupně vyhledají vhodné dobové oblečení pro měšťana a měšťanku z19. století, dámu a gentlemana ze 40. let 20. století, člena hnutí hippies, socialistického pracujícího a současnou slečnu. Poslední hrou je chronologické seřazení třídních školních fotografií zcelého 20. století. Tyto snímky ukazují proměnu školního prostředí a výukových pomůcek, dobovou mladou módu či národnostní složení. Schopnost rozpoznat dobové oblečení se bude studentům hodit při identifikaci stáří historických fotografií.
Lekce č. 5.
Pátá lekce se zaměřuje na dobový vzhled měst a obcí. Z více než 40 typů staveb a dalších objektů budou moci studenti postavit čtyři sídla. Zkonce 19. století, poloviny 20. století, 70. let. 20. století a dnešní obec. Každé místo, které vytvoří, budou moci porovnat se skutečným vývojem této obce či města a seznámit se scharakteristickými rysy ve vývoji zástavby vtěchto obdobích. Účel hry tkví vschopnosti rozeznat dobový typ staveb a navrhnout jejich citlivé spojení. Žáci se také naučí zjaké doby pocházejí jaké budovy. Pomůže jim to vporozumění vývoji obcí či města. Hra připomíná reálnou práci architekta či urbanisty. Poslední hrací plocha pro stavbu současného městečka je zcela na libovůli žáka. Pedagog tedy může skaždým žákem probrat na jeho návrhem problemtiku ekologicky šetrného rozvoje obcí a rozdíl mezi „měkkým“ a „tvrdým“ turismem.
