Project view - Proměny krajiny Českého ráje

 Čeština
 

Project text:


Navštivte tento překrásný kout české země a nechte se okouzlit jeho malebnou krajinou. Poprvé tohoto jména použili nadšení lázenští hosté v Sedmihorkách roku 1870 a odtud se název rychle šířil na nejpůvabnější oblast skal, rybníků, lesů, kouzelné lidové architektury i mnoho cenných památek v severovýchodních Čechách.

V tomto projektu vám chceme některá místa představit.

Horopisně náleží Český ráj - Turnovsko především do České tabule , nejvyšším vrcholem oblasti je Kozákov / 744 m /, nejníže leží rybník Žabakor / 231 m /. Největším tokem této oblasti je Jizera, z přítoků, které se dotýkají této oblasti, jsou nejdůležitější Kamenice a Mohelka, z levých přítoků Oleška, Stebenka, Libuňka, Žehrovka. Z rázovitých údolí jsou nejhezčí a nejzajímavější Želejovské, Vazovecké, údolí Žehrovky , Jizery / Riegrova stezka/. Z vyhlídkových bodů skýtají nejlepší podmínky Kozákov / 744 m /, Kopanina / 657 m / , Krkavčí skála, Chléviště, Borecké skály, Mariánská vyhlídka, Trosky / 488 m /, Mužský / 463 m /.

Z vodních ploch patří k největším rybníky Žabakor / 63 ha / a Komárovský / 56 ha /. Z dalších uměle vytvořených a také nejmladších vodních ploch je pozoruhodný tzv. Písečák / 45 ha / u Příšovic při pravém břehu Jizery. Vznikl zde v důsledku bývalé těžby štěrkopísku. Z rybničních soustav jsou nejvýznamnější podtrosecké rybníky, založené hlavně na Žehrovce a jejím přítoku Jordánce, a také rybníky na horním toku Klenice.

Region leží v povodí Labe a z větší části v dílčím povodí Jizery. Krajinářsky vyniká hluboké údolí Jizery s meandry v úseku nad Turnovem. Z relativně větších přítoků Jizery, které odvodňují území, je třeba jmenovat Stebenku, Libuňku, Žehrovku, Kněžmostku a Klenici.

Klimatické poměry jsou velmi různorodé. Centrální část Českého ráje je v mírně teplé oblasti s průměrnou roční teplotou kolem 7,7 stupňů Celsia a srážkami kolem 680 mm v roce.

Nesmírně významným krajinotvorným prvkem jsou lesy. Dnes pokrývají necelou třetinu území. Převažují jehličnaté a smíšené lesy s převahou borovice a smrku. V minulosti zde bylo více listnáčů a z nich především dubů.

Počátky osídlení sahají do pravěku. Důležitý byl příchod zemědělců z úrodných nížin středních Čech v 6. - 5. tisíciletí před Kristem. Od 4. století před kristem ovládali kraj Keltové, v posledním století před Kristem zlomili jejich moc Germáni. V době stěhování národů na jejich místo přišli Slované, především kmen Charvátů, který obnovil stará hradiště. Od poloviny 12. století se celé Horní Pojizeří dostalo do moci Markvarticů, ze kterých pochází řada rodových větví : Valdštejnové, Vartemberkové, Michalovicové, Lemberkové atd.

Ochrana přírody

CHKO Český ráj je nejstarší chráněnou oblastí v Čechách. Byla vyhlášena k 1.3. 1955. 5. října 2005 se stal nejmladším 25. členem evropské sítě a zároveň geoparkem UNESCO. Má rozlohu 700 kilometrů čtverečních. CHKO Český ráj tvoří necelou třetinu vyhlášeného geoparku.

Co to vlastně geopark je? " Geopark poskytuje obraz o vývoji Země a objasňuje vliv přírodního bohatství na ekonomický i kulturní rozvoj. Proto seznamuje s jevy ve vzájemných souvislostech a zahrnuje například i archeologické a kulturní památky."

Něco z geologie :

Za vznik přírodní pokladnice mohou sopky. v průběhu více než 400 miliónů let dlouhé historie byla oblast dnešního geoparku opakovaně dnem moří i jezer. V souvislosti s poihyby pevninských desek proběhla vrásnění zemské kůry, zdvihy i poklesy obrovských bloků hornin. Třikrát v rozmezí mnoho miliónů let probíhala sopečná činnost. S prvohorními vulkány souvisí naleziště achátů, jaspisů, křišťálů, citrínů i ametystů. Z mladších prvohor se kromě drahých kamenů zachovaly zkameněliny, mezi které patří i tzv. zkamenělá dřeva. Před více než 90 milióny lety naposledy tuto část Českého masívu zaplavilo křídové moře, na jehož dně se usazovaly písčité a vápnité horniny. Mořské usazeniny křídy představují dnes zhruba polovinu území geoparku Český ráj. Pískovce tvoří tabulové plošiny, lemované pásy bohatě členěných skal a malebná zákoutí plná bizarních útvarů. Natváři krajiny zapracovaly slunce, mráz, vítr a voda a vytvořily tzv. pískovcová skalní města. Voda nemodelovala krajinu jen při povrchu , ale pronikla v karbonátových horninách pod zem, aby vytvořila unikátní Bozkovské jeskyně. Poslední vulkanická činnost probíhala v třetihorách a dala vzniknout výrazným dominantám krajiny jako jsou např. Trosky, Kumburk, Zebín, Mužský, Humprecht a Káčov. Na severním svahu Kozákova padaly vulkanické bomby těžké až desítky kilogramů a láva se rozlila na ploše několika čverečních kilometrů. V čedičových výlevech vznikla sloupcovitá odlučnost. Láva vynesla z hlubin více než 30 kilometrů vzácné útržky zemského pláště, které obsahují žlutozelený drahokam olivín. Českému ráji se tak vrchovatou měrou dostalo nerostného bohatství. Ložiska uhlí, rud železa, mědi, rtuti, vápenců, stavebního kamene, pokrývačských fylitů, sklářských písků , vápenců, hrnčířských a cihlářských hlín i naleziště drahých kamenů byla člověkem využívána již několik tisíciletí. Právě z okolí Českého ráje existují jedny z nejstarších dokladů o zpracování kamene, který byl v dávné minulosti jednou ze základních surovin pro výrobu nástrojů.

Skalní města z pohledu geologie :

Nejrozsáhlejší a nejlépe vyvinutá skalní města regionu jsou Hruboskalsko, Prachovské, Příhrazské a Betlémsko-Klokočské skály.

Které skalní formy se zde vyskytují?

Skalní věž - je to izolovaná část skalního masívu ve tvaru vysokého a většinou štíhlého hranolu či sloupu. Vzniká v důsledku mechanického zvětrávání a odnosu horniny nebo odsedání svahu.

Skalní hřib - vzniká výběrovým zvětráváním a odnosem nesourodé horniny ve spodní částech skály. Horní část hřibu je z odolnějšího materiálu, který podléhá narušování pomaleji a zůstává tak zachovalejší.

Skalní stěna - je to příkrá až kolmá nebo převislá odlučná skalní plocha obnaženého pískovce. Takováto stěna je vlastně odkrytým geologickým profilem.

Skalní dutiny - jsou to obvykle ováloné prohlubně ve skalním povrchu. Vznikají výběrovým zvětráváním a odnosem, a to především mechanickou, ale i chemickou cestou. Rozšiřováním a spojováním dutin a výklenků může vzniknout skalní okno, brána, oblouk, most.Nejlépe vyvinutá skalní okna najdeme v Klokočských skalách, u Valečova a v Příhrazských skalách.

Voštiny - jsou to jamkovité prohlubně o průměru 1 - 5 cm, oddělené různě silnými mezistěnami z odolnějšího materiálu.

Pseudozávrty - jsou to uzavřené povrchové sníženiny obvykle kruhového nebo eliptického tvaru s průměrem od několika metrů do několika desítek metrů. Český ráj je považován za území nejbohatší na tyto tvary vůbec - s počtem přes 500 pseudozávrtů.

Jeskyně - nejhojnější jsou v Klokočských skalách, kde se nachází i největší z nich - Postojná. Příkladem velikosti podzemních prostor vázaných na rozsedliny je jeskyně Sklepy pod Troskami.

Pseudoškrapy -  mají podobu žlábkovitých nebo jamkovitých prohlubní a vznikají hlavně mechanickým i chemickým působením srážkové vody na holý povrch skal.

Rostlinstvo skalních měst :

Příklady rostlin, které zde rostou :

Lišejníky - pukléřka islandská - má keříčkovitou stélku a roste hlavně v borových lesích
šálečka - korovité stélky vytváří na skalních stěnách souvislé povlaky

Mechorosty - bělomech sivý, plavuně - plavuň vidlačka, kapraďorosty - žebrovice různolistá, hasivka orličí, osladič obecný

Byliny - vřes obecný, brusinka obecná, vrbka úzkolistá, čípek objímavý, metlička křivolaká / tráva /

Živočišstvo skalních měst :  

křižák temnostní, mravkolev běžný, lumek velký, mravenec dravý, kutilka písečná, svižník polní, tesařík borový, kozlíček dazule, přástevník hluchavkový

ptáci : poštolka obecná, výr velký,lelek lesní, králíček obecný, rehek zahradní, sýkora parukářka , kavka obecná, krkavec velký

Savci . vrápenec malý, kuna skalní, jezevec lesní

Společenstvo lesů :

Lesy původně pokrývaly prakticky celé území a měly výrazně jiný charakter než lesy dnešní. Především v prostoru pískovcových plošin převládaly borové nebo kyselé doubravy, na bohatších půdách, hlavně v jižních částech kraje, háje dubohabrové. na vlhčích místech s hlubší půdou rostly bučiny. Okraje a vrcholové partie skalních plošin byly místem výskytu reliktních borů.. podél vodních toků rostly lužní lesy. 

v současné době je v lesích Českého ráje na převažujících lehkých písčitých půdách hlavní dřevinou borovice lesní, na vlhčích místech s hlubší půdou roste smrk ztepilý. Z listnáčů jsou nejrozšířenější buk a dub, bříza a olše.

Příklady rostlin lesů : jaterník trojlaločný, kyčelnice devítilistá, dymnivka dutá,lecha jarní, lilie zlatohlávek, ladoňka dvoulistá, česnek medvědí, střevíčník pantoflíček, okrotice červená, prstantec listenatý, korálice trojklanná, arón plamatý, skalnice kýlnatá

příklady živočichů . sršeň obecná, střevlík zahradní, krajník pižmový, roháček bukový, martináč habrový, přástevník medvědí, mlok skvrnitý, čáp černý, krahujec obecný, puštík obecný, datel černý, lejsek černohlavý, sýkora koňadra , brhlík lesní,plšík lískový, myšice lesní.

Společenstvo rybníků, vodník toků a vlhkých luk : 

 S kterými rostlinami se zde můžeme setkat ?

Přeslička největší, upolín nejvyšší, stulík žlutý, tolije bahenní, rosnatka okrouhlolistá, tužebník jilmový, žebratka bahenní, vachta trojlistá, bublinatka jižní, bledule jarní, kosatec žlutý, suchopýr úzkolistý, kruštík bahenní, prstnatec májový, ďáblík bahenní

Z živočichů : škeble rybničná, rak říční, motýlice obecná, šídlo pestré, lipan podhorní, čolek horský, rosnička zelená, užovka obojková, rejsec vodní, polák chocholačka, labuť velká, moták pochop, chřástal vodní, bekasina otavní, racek chechtavý, ledňáček říční, konipas horský, skorec vodní, rákosník obecný, moudivláček lužní, myška drobná, ondatra pižmová, hranostaj

Teplá a suchá stanoviště :

Z rostlin : sleziník severní, sasanka lesní, prvosenka jarní, dobromysl obecná,pcháč bezlodyžný, kavyl Ivanův, pětiprstka žežulník

Z živočichů : suchomilka obecná, křižák pruhovaný, cvrček polní, pestrokrovečník včelový, vřetenuška obecná, lišaj svlačcový, okáč bojínkový, otakárek fenyklový, ještěrka obecná, ťuhýk obecný

 

ROTŠTEJN BYL POSTAVEN KONCEM 13,STOLETÍ VOKEM ZHRUŠTICE.BÝVAL VELMI MASIVNÍM HRADEM,KTERÝJE Z ČÁSTI VYTESÁN V PÍSKOVCOVÉM BLOKU.

 

KLOKOČSKÉ SKÁLY LEŽÍ NĚKOLIK MÁLO KILOMETRU OD TURNOVA A JSOU CHRÁNĚNY.

The project contains these units:

Page 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  
Bývalý hostinec na Komárově tzv. Horáčkův
Hrad Valdštejn
Valdštejn - most s barokními sochami z dílny kosmonoských Jelínků
Page 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  


TrainLMS