Project view - Proměny Spořilova

 Čeština
 

Project text:


    Sídliště Spořilov leží v jihozápadní části katastrálního území Záběhlice v městské části Praha 4. Jeho rozloha činí 2,05 km, k roku 2005 zde žilo 13 750 obyvatel. Název čtvrti je odvozen ze jména stavebního družstva Spořilov, které v roce 1925 založila vinohradská Městská spořitelna a Městská spořitelna pražská za účelem vytvoření dostupného bydlení pro méně majetné vrstvy pražského obyvatelstva. Zahradní město Spořilov se začalo budovat v polovině 20. let minulého století při chodovské silnici mezi Krčí, Michlí a Záběhlicemi, v blízkosti Michelského a Kunratického lesa. Výstavba probíhala podle projektu architekta Barka a profesora Bertla v letech 1926 - 1929. Při pojmenovávání ulic byl použit unikátní systém, kdy názvy odpovídají světovým stranám. V letech 1934 - 1935 byl pak postaven kostel sv. Anežky České na Roztylském náměstí, přirozeném centru města. V roce 1960 se začalo se stavbou sídliště Spořilov I, v letech 1961 - 1967 pak vyrostl Spořilov II. Jde o poslední pražské sídliště stavěné klasicky z cihel. Zásadní změnu v podobě Spořilova přineslo vybudování sítě dálnic kolem sídliště.

 
HISTORIE
    Nejstarší stopy osídlení na území dnešního Spořilova byly nalezeny na Chodovci a pocházejí z mladší doby kamenné. První písemné zprávy o Záběhlicích a Roztylech máme z 12. století, ale archeologický výzkum dokládá osídlení tohoto území už v 6. - 7. století. Ve 14. století se Záběhlice připomínají jako tvrz a ves. Zdejší kostel Narození Panny Marie byl původně románskou stavbou z 12. století. O dvě století později byla provedena gotická přestavba. Kostel byl dominantou staré vsi, kterou z jedné strany obtékal potok Botič a z druhé strany se nacházel rybník. I dnes tvoří vodní dominantu Spořilova Hamerský rybník, ležící na pomezí Spořilova a Záběhlic. Ne každý ale ví, že právě uprostřed tohoto rybníka se nachází jedno z nejstarších osídlených míst této oblasti. V roce 1960 byla na dně rybníka objevena a prozkoumána část středověké stavby. Zjištěné poznatky ukazují na to, že v místě ostrůvku pravděpodobně stávala menší vodní tvrz, která byla za husitských válek v roce 1420 zničena. Ta byla majetkem krále Václava IV. a střežila středověkou cestu, která tudy probíhala. Později byl v Záběhlicích vystavěn zámek, stála tu obecná a měšťanská škola, Sokolovna, magistrátní úřadovna, pošta, sirotčinec, hospodářský dvorec, cihelna a pískovna. Záběhlice i Roztyly vlastnila Vyšehradská kapitula, od čtvrtiny 15. století se  majitelé obcí poměrně často měnili. V roce 1803 získal Záběhlice Jakub Wimmer, roku 1841 pak kunratičtí páni Korbové z Veidenheimu. Po roce 1848 se tyto državy měnily na velkostatky. Po vzniku Československé republiky byla roku 1922 ustanovena tzv. Velká Praha, při čemž v roce 1924 k ní byly připojeny i Záběhlice včetně území dnešního Spořilova. Život za první republiky nabízel obyvatelům Spořilova různá využití. Šlo o rozmanité sportovní akce, cvičiště Sokola, lesní běhy v Krčském lese a lyžování na tehdy ještě volných zasněžených spořilovských planích. V létě se spořilovští obyvatelé chodili osvěžit k dnes již zaniklému koupališti zvanému "Plivátko" . V době rozmachu skautingu vznikl na Spořilově skautský Oddíl č.42. Za druhé světové války byly na Spořilově přejmenovány ulice, například na Nordwest drei, Süd-ost zwei apod. Válečná léta do života na Spořilově příliš nezasáhla, i když zde vznikla pobočka vojenské odbojové organizace Obrana národa. Odboj nám dodnes připomíná deska na domě čp. 11/944 v ulici Jihovýchodní VIII na paměť českého malíře a grafika Vojtěcha Preissiga a jeho dcery Inky Bernášové. Konec války v květnu 1945 na Spořilově probíhal na rozdíl od okolních čtvrtí poměrně klidně. Při samostatném osvobozování padlo 7 spořilovských občanů. Krátce po válce byl na Roztylském náměstí odhalen pomník spořilovským občanům, kteří padli za války.

SPOŘILOV DNES 

    Dnes nabízí Spořilov svým obyvatelům pro trávení volného času tenisové kurty jako součást sporotvního areálu Hamr, hřiště ČAFC, Sokol, BMX a skate areál na Chodovci, Geopark, knihovnu aj. Do roku 2002 fungovaly na Spořilově dvě knihovny. Z důvodů plánované rekonstrukce knihovny v Postupické ulici byl ale ukončen provoz knihovny na Roztylském náměstí. V roce 2004 byla v Postupické ulici otevřena automatizovaná pobočka Městské knihovny v Praze. Nyní nabízí široký výběr různých titulů pro děti i dospělé  spolu s možností přístupu na internet.   

ZÁKLADNÍ ŠKOLA NA CHODOVCI A CHOCERADSKÁ

    Do ZŠ Na Chodovci přišli žáci poprvé v září 1965, ZŠ Choceradská uvítala své první svěřence 1. září 1967. Obě školy mají svou historii, nicméně klesající počet dětí na sídlišti svedl jejich cesty dohromady, a to v roce 2000, kdy byly sloučeny. 

    Spořilov se může pochlubit  i tím, že zde žilo i stále žije mnoho známých spisovatelů, básníků, hudebníků, herců a malířů. A. Beranald, J. Suchý, J. Havlíček, Z. Svěrák, J. Kačer, J. Abrhám, L. Šafránková, J.J. Fiala, J. Marek, A. Jedlička, A.C. Nor, F. Křelina, F. Drtikol, V. Preissig, K. Zich, J. Nedvěd - to je jen několik známých jmen za všechny. 

The project contains these units:

Page 1  2  3  4  5  
Panelová samoobsluha
Změny v porostu mezi panelovými domy.
Proměny panorámatu Prahy-Spořilov
Pohled na hlavní vchod školy od Dunické ulice.
Změna hlavního vchodu do školy.
Page 1  2  3  4  5  


TrainLMS