Project view - Krajina za školou - Hřebečsko

 Čeština
 

Project text:


  

Hřebečsko

 

Oblast Hřebečska  (něm. Schönhengst, Schönhengstland, Schönhengstgau) se rozkládala na česko-moravské zemské hranici. Rozloha tohoto území byla 1 230 km2 a do roku 1945 se jednalo o největší čistě německý jazykový ostrov v tehdejším Československu. Hranice Hřebečska se táhla od Mohelnice na západ směrem na Městečko Trnávku, jižně obepínala Chornice, kde se stočila na západ, aby do sebe zahrnula Březovou nad Svitavou, Bystré u Poličky, u něhož zahnula na sever k Poličce, kterou míjela asi 2 km východně. Pokračovala na Litomyšl, kterou minula východně a odbočila zde na Českou Třebovou, jíž se vyhnula. Od České Třebové šla hranice směrem severozápadním v těsné blízkosti Ústí nad Orlicí až k dnešním Libchavám, které ještě do Hřebečska patřily. U Horních Libchav se otočila zhruba směrem  jihovýchodním, procházela severně od Lanškrouna, obepnula Zábřeh na Moravě a končila u Mohelnice. Většinu tohoto území pokrývaly bývalé soudní okresy Moravská Třebová a Svitavy náležející k politickému okresu Moravská Třebová, a německé obce, které byly součástí politického okresu Polička a Litomyšl. Zbytek připadl na části soudních okresů Lanškroun, Ústí nad Orlicí, Zábřeh na Moravě a zčásti i Šilperk (Štíty) a Mohelnice. Celková délka hranice byla 280 km, bylo zde šest větších měst (Svitavy, Moravská Třebová, Lanškroun, Mohelnice, Zábřeh a Březová nad Svitavou) a 142 obcí, ve kterých žilo k roku 1939 na 126 000 obyvatel. Obcí s českou většinou bylo pouze 13 a počet německy hovořících obyvatel dosahoval 84 %.

Jméno této oblasti bylo odvozeno od vsi Hřebeč, která leží v centrální části území na svazích stejnojmenného hřbetu, a to západně od Moravské Třebové. Až do 12. století byla oblast zalesněna neprostupným pohraničním hvozdem, který byl místy přerušen kupeckou stezkou nebo vodním tokem. Od poloviny 12. století zasahovala na oblast Hřebečska vlna klášterní kolonizace a celý proces osídlování skončil příchodem německy hovořících osadníků v polovině 13. století.  Po husitských válkách na tomto území zesílil český živel, ale po Bílé hoře, zejména od počátku 18. století, začala čeština ustupovat ve prospěch němčiny. Koncem 19. a v prvních desetiletích  20. století bylo Hřebečsko obydleno převážně Němci. Kulturním centrem celé oblasti byla Moravská Třebová, průmyslovým centrem se staly Svitavy. Hřebečsko však i v prvních desetiletích 20. století zůstávalo převážně zemědělským krajem. Až téměř do konce 19. století převažovaly v tomto regionu relativně bezproblémové vztahy mezi Čechy a Němci. Teprve s příchodem nového století začaly narůstat národnostní třenice.

Po vzniku Československa se převážná část německy mluvících obyvatel odmítla připojit k novému státu. Teprve po obsazení oblasti československým vojskem došlo k částečnému uklidnění situace. Přesto čas od času vypukly v regionu národnostní vášně, ať již kolem školské problematiky, při připomínkách různých výročí nebo ve věcech správních či ekonomických. Ve Svitavách získala velmi silné postavení německá křesťansko-sociální strana, která se hlásila k tzv. aktivistickým stranám. Ve třicátých letech však v celé oblasti výrazně zesílilo německé nacionalistické hnutí reprezentované stranou SdP. Po Mnichovské smlouvě byla celá oblast, včetně některých obcí s českou většinou (Moravská Chrastová atd.), připojeny k Třetí říši. Drtivá většina německých obyvatel Hřebečska tuto změnu vnímala pozitivně. Značná část Čechů musela tento region opustit, zbylí Češi  byli nuceni se přizpůsobit nacistickému režimu.

Po osvobození této části Československa, v květnu 1945, byla drtivá většina obyvatel německé národnosti zbavena občanských práv a majetku. V prvních dnech po osvobození docházelo v této oblasti k desítkám až stovkám násilných excesů vůči německým obyvatelům, ať již ze strany sovětských vojáků, tak především členů revolučních národních gard.  Po období tzv. divokého odsunu v letních měsících roku 1945, byla velká část německých obyvatel Hřebečska odsunuta během roku 1946 do Německa.

The project contains these units:

Page 1  2  3  4  5  6  7  8  ...  14
Dolní část náměstí ve Svitavách
  Bývalý hotel Zur Goldene Krone na svitavském náměstí  nechal v roce 1896 svitavský starosta, podnikatel a mecenáš Johann Budig přestavět na moder...
Horní část náměstí Míru ve Svitavách
Svitavské náměstí, pohled od kašny na Ottendorfferův dům
Page 1  2  3  4  5  6  7  8  ...  14


TrainLMS