Křivoklát
Hrad Křivoklát patří k nejvýznamnějším hradům českých knížat a králů. Původní dřevěný hrádek nechal v hlubokých lesích nad Berounkou postavit na počátku 11. století kníže Jaromír nebo jeho bratr Oldřich. Za vlády Vladislava I. byl Křivoklát kolem roku 1230 přestavěn na kamenné sídlo. Trojúhelníková ostrožna byla opevněna hradbou a rozdělena na dolní a horní hrad s válcovitou věží a obdélníkovým palácem. První písemná zmínka o hradě souvisí s uvězněním olomouckého knížete Oty Černého a je z roku 1110. K rozšíření došlo za Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. Další dvě věže – Huderku a Prochoditou – nechal vybudovat Václav IV. Ten postavil i purkrabství a zdokonalil systém opevnění. Roku 1422 hrad vyhořel a čtyřikrát byl dobyt v průběhu husitských válek.
Dnešní podobu mu kolem roku 1500 vtiskli stavitelé Vladislava Jagellonského. Nově byl vystavěn hejtmanský dům, který nahradil starší purkrabství, přestavěné na sýpku. Příčné křídlo s velkým sálem a křídlo s kaplí je dílem Hanuše Špisse. Prochoditá věž se stala spojnicí prostoru paláců. Tzv. královnino křídlo je dílem neznámého stavitele ovlivněného saskou architekturou. Jedinečnou ukázkou pozdně gotického umění je vytříbený interiér kaple Panny Marie. Nevšední a pozoruhodné jsou kamenické ozdoby – např. portrétní reliéfy krále Vladislava a jeho syna Ludvíka na parapetu, motivy andělů štítonošů třeba na nádvoří lodžie při vchodu do paláce. Poloha hradu nedovolovala přidat druhý hradební okruh. Opevnění řešil Křivoklát předsunutými baštami, vestavěnými věžemi s dřevěným ochozem apod.
Hrad, poškozený několika požáry, sloužil za Habsburků jako státní vězení a jeho význam poklesl. Mezi desítky vězňů patřili např. čeští bratři Jan Augusta a Jakub Bílek, anglický alchymista Edward Kelley (o kterém se vypráví, že si prý při útěku dvakrát zlomil nohu, a tak se nakonec otrávil), tři z vůdců kutnohorských havířů a další.
Císař Leopold I. roku 1685 hrad i s panstvím prodal za 400 tisíc zlatých hraběti Arnoštu Josefu z Valdštejna. Hrad jako věno přinesla Marie Anna z Valdštejna německému knížeti Arnoštu z Fürstenberka. Fürstenberkové hrad přivedli k nebývalému rozkvětu, roku 1929 jej zrestaurovali a prodali státu za 118 500 milionů. Návštěvníky v současnosti nejvíce upoutá Královský a Rytířský sál, knihovna s 50 tisíci svazky a Fürstenberské muzeum a obrazárna. Zvláštní oblibě se těší i hladomorny a proslulá vězení s mučícími nástroji. Monumentální Velká věž skrývá lovecké sbírky, věž Huderka je zajímavá černou kuchyní a vyhlídkovou terasou a vězením.
Dominantou horní části obce Křivoklát, která se nazývá Amalín, je kostel sv. Petra. Původní kostelík zde nechal postavit král Vladislav II. Jagelonský kolem roku 1500, protože kostel sv. Jakuba Většího v Městečku byl pobořen husitskými válkami.
Jednoloďní kostel stával na hřbitově, který byl zrušen až v polovině 19. století. V původní podobě byl kostel jen 12,50 m dlouhý a 8,80 m široký. Loď prosvětlovala tři segmentová okna a rozetové okno v západním průčelí. Kostelík byl vysvěcen 9. 9. 1522, ale během času se ukázalo, že je pro potřeby místních malý. Aby lidé při bohoslužbě nemuseli stát venku, byl kostel roku 1728 nákladem 689 zlatých rozšířen o 12 metrů. V roce 1885 došlo k přestavbě podle návrhů Josefa Mockera do dnešní podoby.
Hrad, kostel sv. Petra i pomník hraběte Fürstenberga jsou na seznamu nemovitých kulturních památek. Protože Křivoklát patří k předním hradům, umožňují finanční prostředky uchovávat ho v přijatelné podobě. Určitou ochranou je i omezení vjezdu vozidel. Křivořezání, jarmarky, divadla, koncerty, setkávání starostů Rakovnicka s hejtmanem v historických kostýmech, výstavy apod.- to vše nově ožívá za hradební zdí. K soudobé tváři hradu patří i udržovaná přístupová cesta se zrekonstruovaným pomníkem.
Dominantou hradu je velká válcová věž postavená v nároží horního hradu. K ní přiléhá obdélníkový palác.
Velká věž byla v 15. století neznámým stavitelem zvýšena o jedno patro, dostala i polopatro se štíhlými arkýřovitými věžičkami. Kromě vstupu po můstku z obranného polopatra nad kaplí přibyl i vstup novým portálem přes padací můstek z královnina křídla. Prostor parkánu vyplnila budova kuchyně. Z obranných důvodů ale bylo třeba, aby parkán zůstal průchodný, a tak pro kuchyň byla vybudována hrotitě zaklenutá chodbička spojující parkán s nádvořím. Plošinu nad kuchyní lemuje cihlové cimbuří a vévodil jí mohutný zděný komín, ze kterého se zachovala jen spodní část.