Vede údolím řeky Jizery z Bítouchova a končí ústím řeky Kamenice v Podspálově. do romantického kaňonu dlouho nevkročila lidská noha. Prvním zásahem člověka do zdejší přírody byla stavba železnice z Pardubic do Liberce v 19. století. Úsek ze Spálova do Bítouchova představoval pro stavitele velmi těžkou zkoušku. Levý břeh Jizery byl na pouhých třech kilometrech provrtán čtyřmi tunely v celkové délce 743 metry. dráha byla otevřena první jízdou vlaku 29. ledna 1859.

Na obrázku je Galerie - nejužší místo soutěsky patří k nejatraktivnějším místům údolí. Soutěsku nechala prostřílet na dnešních 15 - 20 metrů v roce 1870  textilní firma F.Schmitt, jejíž tovární objekty byly  často poškozovány povodněmi, protože úzká skalní soutěska metr široká nestačila pojmout velké množství vody z hor, zejména při jarním tání, kdy se ucpávala krami.

Problémový úsek v Řekách byl vyřešen zavěšením železné galerie v délce 77 m a ve výšce 5,5 m nad hladinou řeky. Zřízení visuté galerie se železným zábradlím bylo velmi pracné - musela být opřena o 20 železných nosičů, zapuštěných 70 cm hluboko do tvrdé fylitové skály a zalitých do silné vrstvy betonu. Roku 1990 byla Galerie vyhlášena přírodní památkou. Příkré skalní stěny a svahy jsou zajímavé nejen po stránce gelogické, ale i botanické. Stezka byla pojmenována po slavném semilském rodákovi JUDr. Fr. Lad. Riegrovi a slavnostně předána veřejnosti 10. října 1909. Vybudování stezky byla především zásluha tehdejšího okresního hejtmana Antonína Bohma / také první předseda semilského odboru KČT  /.  

Červeně značená cesta ze Semil - Bítouchova do Podspálova měří 3,5 km.

Básnička od žáky z 5.třídy

Ze Spálova do Semil,

na pochod jsem vyrazil.

Po Riegrově stezce,

šlo se mi moc lehce.

Až k nebesům skály čním,

s Jizerou se notují.

J á si zpívám tra-la-la-la

a cesta pěkně ubíhá.

Spokojený plný sil,

došel jsem až do Semil.