Stodolní

 

"Existuje jen málo ulic, které by se dostaly do povědomí lidí. Stodolní ulice v Moravské Ostravě je bezesporu jednou z nich. Její věhlas se již neomezuje pouze na Ostravu, ale přesahuje region a bez nadsázky je možné tvrdit, že je známá prakticky v celé republice a dokonce i za jejími hranicemi," píše kronikář Martin Juřica z Archivu města Ostravy na úvod své studie Od stodoly k 100Dole.

 

Dějiny Stodolní ulice a jejího okolí nezačínají s otevřením prvního klubu, ale sahají hlouběji do minulosti. Ta byla v případě této části Moravské Ostravy překvapivě bohatá.

Stodoly

Nejstarší vyobrazení stodoly stojící na Stodolní ulici pochází z roku 1838, kdy Jan Matuščík žádal o její stavbu na místě shořelé budovy. Některé stodoly byly ještě v 70. letech 19. století kryty slámou. Až po několika požárech začaly být vyzdívány. Tyto objekty sloužily k uskladnění nejen obilí, ale také dalších polních plodin. Počet stodol se v letech 1860-1885 pohyboval kolem 55. Stodoly často podléhaly požárům. V roce 1863 pohltily plameny více než 40 staveb. Zájem o stavby stodol nekončil ani v 90. letech 19. st., kdy byl podán návrh na rozšíření parcel pro stavbu dalších 20 budov. Tento záměr však narážel na odpor Rothschildova vítkovického těžířstva, které chtělo pod potenciálními parcelami dolovat uhlí. Naštěstí však ohradník, definitivně schválený v roce 1888, zamezil těžbě v tomto prostoru, a tak zde bylo možno začít stavět také obytné budovy.

Obytné domy

Velká část domů byla přestavěna ze zděných stodol (zachovány byly obvodové zdi a střecha) na přízemní obytné domy s jednoduchým vybavením (světnice, kuchyně, sklep, záchod vně budovy).

Od 90. let 19. století se začaly také stavět honosnější patrové obytné domy většinou situované do blízkosti Nádražní ulice. K domům byly přistavovány koňské stáje, prádelny a další hospodářské budovy.

Proměna Stodolní ulice a jejího okolí v obytnou čtvrť trvala do prvních let 20. století. Po nějakou dobu vedle sebe stály jak domy, tak stodoly a sýpky měšťanů, což jistě dodávalo této části Moravské Ostravy poněkud bizarní vzhled.

Hotely a hostince

Nejvýznamnějšími podniky v tomto prostoru byly bezesporu hotely Slavia a Brioni.

 

Hotel Slavia byl otevřen v roce 1899. Dle dobového tisku se s elegancí jeho 22 pokojů žádný jiný hotel nemohl srovnávat a návštěvníci české kavárny si mohli vybrat ze sedmi desítek nabízených časopisů. Hotel Slavia se zapsal i do politických dějin, když se právě zde 28. 10. 1918 sešla schůzka zástupců politických stran, která připravila ustavení národního výboru pro moravskoostravský okres, jehož první schůze se za předsednictví Jana Prokeše o den později tamtéž uskutečnila. Před rokem 1989 zde byly umístěny kanceláře k. p. Vítkovice - Hutní montáže a dnes v něm funguje rockový klub Oheň.

Dalším hostinským zařízením byl Hotel Brioni čp. 876 na Stodolní ulici. Provoz byl zahájen 14. srpna 1912. V 30. letech měl již 65 hostinských pokojů, čepovalo se zde 12% Budějovické pivo a Plzeňský Prazdroj. V hotelu probíhaly pravidelné koncerty salonního orchestru. Za německé okupace se hotel nazýval Schindler, po válce pak Odra. V současnosti zde působí soukromé rádio Helax a Helax club.

Veřejné domy a prostituce

Nelze zamlčet, že Stodolní, Masná a Poděbradova byly ulice, kde se v Moravské Ostravě od 90. let 19. století nejvíce koncentrovala prostituce. Nevěstinec provozoval ve svém domě na Stodolní ulici prodejce sodovek A. Fikaček, na téže ulici v domě čp. 861 vedla veřejný dům (v pramenech nazvaný Bordelhaus) Tereza Bretterová a další se nacházel tamtéž v domě čp. 852 (označovaný jako Lüsthaus).

 

Po 2. světové válce ztrácel tento prostor na svém významu a byl určen k postupné asanaci.

Nový dech nabrala Stodolní ulice a její bezprostřední okolí v 90. letech 20. století.

 

Zdroj: http://noviny.mmo.cz/

 

Martin Juřica. Od stodoly k 100Dole